Historie

60 let historie družstva 

Datum 8. prosince 1964 má družstvo NOVÝ DOMOV, stavební bytové družstvo zapsáno ve svém „rodném“ listě, spisové značce obchodního rejstříku. Od data založení až do letošního 60. výročí prošlo mnoha změnami navazujícími především na vývoj politických rozhodnutí a změn legislativy.

Počátkem 60. let minulého století začala vznikat malá stavební bytová družstva při velkých státních podnicích, v Brně i při správních obvodech, tj. obvodních národních výborech. Hlavním záměrem bylo zajistit bydlení pro občany, kteří nemohli být uspokojeni státem. Aby bylo bydlení dostupné pro širší veřejnost, byl nastaven následující model financování bytové výstavby. Třetinu nákladů družstevníků na výstavbu pokryla nenávratná dotace státu, další třetinu poskytla banka ve formě úročené dlouholeté půjčky a zbývající část uhradili před zahájením výstavby samotní družstevníci. Mnoho domů bylo postaveno v režimu svépomocné výstavby.

V roce 1975 došlo k přijetí usnesení předsednictva Jihomoravského krajského výboru Českého svazu bytových družstev, kterým byl stanoven termín vzájemného převodu vlastnictví bytových domů a objektů nesloužících k bydlení mezi brněnskými bytovými družstvy na 1. ledna 1976. Cílem bylo sloučení malých družstev do velkých celků dle oblastní působnosti. Jedním z těchto budoucích velkých družstev bylo i družstvo Nový domov, stavební bytové družstvo (původně 5. stavební bytové družstvo občanů při ONV III. v Brně, které se 16.5.1972 přejmenovalo na Nový domov, stavební bytové družstvo, později pak na NOVÝ DOMOV, stavební bytové družstvo – vše dále jen jako „Družstvo“).

Oblastmi působnosti Družstva byly severní části města Brna, tj. Černá Pole, Husovice, Lesná a Obřany. V rámci tohoto složitého procesu došlo nejen k integraci mnoha malých družstev, ale i k přesunům majetku, kdy byl na jednu stranu přebírán majetek družstev, která byla integrována do jiných celků, ale vlastnila nemovitosti na severu Brna, na druhou stranu předáván majetek družstev integrovaných do Družstva, ale nacházející se mimo sever Brna, jiným družstvům. Celý proces je dnes, z pohledu každodenních uživatelů počítačů, už téměř nepředstavitelný. Koncem roku 1978 mělo Družstvo v majetku 7 100 bytových jednotek, 850 garáží a evidovalo 6 500 členů čekajících na přidělení bytu. Členská základna přesáhla 13 000 členů a počtem zaměstnanců bylo Družstvo druhým největším stavebním bytovým družstvem Jihomoravského kraje. Družstvo bylo nejen vlastníkem a správcem integrovaného majetku, ale i investorem nové výstavby. V roce 1993 došlo k ukončení výstavby dvou posledních bytových domů na adresách Pekařská 56 a Merhautova 64,66.

Družstvu se nevyhnulo ani stěhování. Z původních více pracovišť na různých adresách, z nichž hlavním sídlem byla budova na Bartošově ulici v Brně, se všechny provozy družstva přestěhovaly do nového areálu při ulici Okružní. Administrativní zaměstnanci do dnešní administrativní budovy na adrese Okružní 19a, zaměstnanci údržby do dnešní budovy na adrese Okružní 19b (hala).

Koupě administrativní budovy, zkolaudované dne 30. června 1989, od DRUTIS Brno, podnik SČMBD byla schválena usnesením 52. shromáždění delegátů dne 3. května 1991. Později následovalo více majetkových dispozic až do současného stavu, kdy je budova rozdělena na 7 jednotek, z nichž Družstvo vlastní 2.

Provozní budova (hala) byla zkolaudována dne 9. prosince 1987 jako „hala pro údržbáře“ a sloužila pro provoz střediska údržby. K jeho zrušení došlo k 1. lednu 1993, od té doby je údržba zajišťována externě a prostory jsou pronajímány. Budova je od postavení až do dnešní doby v majetku Družstva.

Po roce 1989 nastala další, velice převratná, etapa ve vývoji Družstva a vlastnických vztahů k nemovitému majetku - proces převodu vlastnictví jednotlivých bytů a garáží do vlastnictví členů družstva - nájemců. Po přijetí zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, došlo k převodu vlastnictví části garáží a vyčlenění některých samospráv, které znovu založily družstva obdobná těm, která byla v 70. letech minulého století integrována do větších družstev. V roce 1994 byl přijat zákon 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), který upravoval nejen podmínky převodu vlastnictví jednotlivých bytů a garáží, ale následně i činnost dnešních společenství vlastníků.

V katastru nemovitostí tehdy neexistoval záznam o jednotlivých nemovitostech a jejich vlastnictví Družstvem, okamžité zahájení procesu převodů vlastnictví dle zákona o vlastnictví bytů tak nebylo možné. Bylo třeba nastudovat proces integrace družstev a zahájit téměř detektivní práci. Naštěstí bylo možné vyjít z kartotéky Magistrátu města Brna obsahující záznamy o přidělení čísel popisných družstvům, která kolaudovala jednotlivé bytové domy. Od tohoto záznamu se potom odvíjelo pátraní v dokladech o integraci v archivu Družstva a chronologie nabytí daného domu do vlastnictví Družstva dokládána, společně s dalšími doklady, notáři. Na základě jím pořízených notářských zápisů pak byly jednotlivé domy zapisovány do katastru nemovitostí. S tím bylo spojeno i předchozí vyhotovování geometrických plánů se zaměřením staveb a funkčně příslušejících pozemků. Až po zápisu domů a budov garáží do katastru nemovitostí mohlo dojít k vyhotovení prohlášení vlastníka a rozdělení každé z nemovitostí na bytové a nebytové jednotky, které mohly být převáděny členům družstva – nájemcům těchto jednotek.

Podmínkou pro převod vlastnictví bylo vypořádání všech závazků vůči družstvu. V době, kdy ještě probíhaly anuitní splátky finančních prostředků poskytnutých státem na družstevní výstavbu, to znamenalo množství mimořádných splátek anuity hrazených nájemci jednotlivých bytů 2x ročně. Jednotlivé splátky bylo třeba ohlásit měsíc předem bance a vždy ke konci pololetí je odvést. Potvrzení o vyrovnání dluhu vůči bance, popř. jeho neexistenci, bylo nezbytnou přílohou každé smlouvy o převodu vlastnictví.

Tento mnohaletý proces byl náročný jak na čas, tak na psychiku zaměstnanců. Jednalo se o legislativní novinku a nebylo tedy možné navázat na žádné zkušenosti. Tlak na změnu vlastnictví byl ze strany nájemců enormní a ne vždy se dařilo dostatečně vysvětlit, že i Družstvo tento proces přijalo jako svoji prioritu. I přes vznik nového oddělení v roce 1995 a maximální snahu došlo k převodu vlastnictví prvního bytu dle tohoto zákona „až“ v prosinci roku 1996. Od té doby bylo uzavřeno několik tisíc smluv o převodu vlastnictví družstevního bytu nebo družstevní garáže, ve vlastnictví Družstva zůstalo k dnešnímu dni pouze 5 bytů a 2 garáže.

Je na místě se pochlubit prvenstvím Družstva, které bylo díky vlastnímu počítačovému programu, zpracovanému tehdejším zaměstnancem „na míru“ potřeb Družstva, a díky vhodným podmínkám (vypořádání vztahu k pozemkům pod domy) jedním z prvních družstev (údajně snad i prvním družstvem) v rámci celé České republiky, kterému se povedlo zahájit proces zpracování prohlášení vlastníka a podpisu smluv o převodu vlastnictví družstevních bytů a garáží. Mnozí z nás si však jistě ještě pamatují dobu podávání písemných žádostí o převod vlastnictví bytu, resp. následně o písemné uznání povinnosti Družstva byty a garáže převést do vlastnictví členů družstva – nájemců. Stačila jedna jediná reportáž na TV Nova a u každého družstva se tvořily dlouhé fronty nervózních členů požadujících záruku, že jim byty a garáže budou převedeny. Zde je třeba zpětně zmínit a vyzdvihnout tehdejší prozíravost právního oddělení družstva, které se zasloužilo o to, že naše družstvo naštěstí vydávalo písemná uznání práva na převod vlastnictví bytů a garáží ještě před doporučením televizních reportérů. Množství lidí, které bylo třeba uklidnit a vysvětit jim, že už drží v ruce doklad, o kterém reportér hovořil, bylo vysoké, ale pořád nic proti jiným družstvům.

Mimo zajištění vlastního procesu převodu vlastnictví bytů a garáží následně přibyla Družstvu další činnost, a to vznik společenství vlastníků. Ta původně vznikala ze zákona vždy po poklesu spoluvlastnického podílu Družstva na budově pod 25%. Bylo třeba organizačně zajistit zakládající schůze takto vzniklých společenství vlastníků a zajistit jejich zápis do obchodního rejstříku, dnes rejstříku společenství vlastníků, vedeného u Krajského soudu v Brně.

Celá historie Družstva je nedílně spjata s výstavbou jedinečného, i v dnešní době stále odborně uznávaného, architektonického celku navrženého pro bydlení a životní potřeby jeho obyvatel. Pro výstavbu byl vyčleněn prostor bývalého vojenského cvičiště a sídliště dostalo v roce 1964 název Lesná. Výstavba probíhala především panelovou technologií a kromě více družstev se na ní podílel menší měrou i stát výstavbou státních bytů pro své zaměstnance, zejména příslušníky ozbrojených složek. Jako experimentální novinka byly nejdříve vybudovány silnice a chodníky. První obyvatelé se do nových bytů nastěhovali koncem roku 1965. Vedle bytové výstavby byla později zajišťována i tzv. občanská vybavenost, tj. výstavba škol, školek, jeslí, garáží, nákupních center a zdravotního střediska. Kulturní centrum v jižní části Lesné nebylo již pro nedostatek finančních prostředků dostavěno. Krátce po výstavbě spravovala bytové domy malá bytová družstva, u státních bytů pak domovní správa. Jedním z malých družstev byl i tehdejší vlastník bytového domu na adrese Nezvalova 1-11, 5. stavební bytové družstvo občanů při ONV III v Brně ustanovené v roce 1964, dnešní družstvo NOVÝ DOMOV, stavební bytové družstvo.

V současné době provádí Družstvo nejen správu budov, která byla dříve jeho vlastnictvím, ale orientuje se i na správu jiných bytových domů. Po počátečním nadšení ze správy vlastního majetku se mnohá společenství vlastníků začínala potýkat s opačným problémem, a to s nezájmem spoluvlastníků domů o funkci statutárního orgánu, tedy činnost ve výboru společenství, popř. o funkci předsedy společenství. Tuto situaci řeší od 1. ledna 2014 zákon č. 89/2012 Sb. nový Občanský zákoník, který umožňuje výkon funkce statutárního orgánu i externě, tj. prostřednictvím nečlenů společenství. I tuto činnost dnes Družstva vykonává a aktivně nabízí.